Zdroj: #skip

Výživa ženy v těhotenství

Výživa ženy v těhotenství

Během těhotenství se požadavky na výživu budoucí matky zvyšují. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje navýšit denní potřebu energie o 300 kcal. V praxi je obvykle měřítkem dostatečného energetického příjmu optimální hmotnostní přírůstek. U ženy s normální hmotností je optimální hmotnostní přírůstek 10-12 kg, u ženy s podváhou je to kolem 14 kg a u obézní ženy je optimální přírůstek na konci těhotenství kolem 4-8 kg.

Zvyšuje se potřeba bílkovin, a to asi na 60 g denně (WHO), což je o 10 – 16 g více ve srovnání s netěhotnou ženou. Toho lze dosáhnout přidáním 3 šálků nízkotučného nebo polotučného mléka denně do jídelníčku těhotné ženy. Mléko dodá ženě vysoce kvalitní mléčnou bílkovinu a potřebný vápník. Rovněž jsou vhodné kysané mléčné výrobky, které jsou lépe stravitelné. Pro ženy, které nesnáší mléko (resp. laktózu), jsou vhodné mléčné výrobky s přirozeně nízkým obsahem laktózy, jako jsou jogurty, sýry a některá „sójová“ mléka obohacená vápníkem. Nedostatek bílkovin během těhotenství představuje závažné riziko pro vývoj plodu a jeho mozku. Česká výživová doporučení vydaná Společností pro výživu v roce 1993 doporučují od druhého trimestru dokonce 90 g bílkovin denně.

Esenciální mastné kyseliny jsou nezbytné pro růst plodu a rozvoj jeho mozku. Esenciální mastné kyseliny řady n-3 také ovlivňují dobu porodu a jsou nezbytné zejména v posledním trimestru pro rozvoj neuronálních struktur. Významným zdrojem n-3 nenasycených mastných kyselin je rybí olej. Při nedostatku esenciálních mastných kyselin v těhotenství se také zkracuje délka těhotenství a snižuje se porodní hmotnost novorozence. Při vysokém příjmu tuků dochází k jeho ukládání a vzniku obezity.


Zdrojem sacharidů, nestravitelné vlákniny a vitaminů skupiny B jsou obilniny. Doporučují se konzumovat především celozrnné výrobky. Denní konzumace celozrnného chleba a obilnin, listnaté a žluté zeleniny a ovoce kryje potřebnou dávku minerálů, vitaminů, vlákniny a dalších prospěšných látek. Denní příjem zeleniny (včetně tepelně upravené) by měl dosahovat 400g a ovoce 200g.

Kyselina listová. Při jejím nedostatku v těhotenství jsou častější samovolné potraty, předčasné porody a zpomalení růstu dítěte. Zdroj kyseliny listové viz Výživa ženy v období před otěhotněním.

Vitamin C. Vitamin C zvyšuje vstřebávání železa z trávicího traktu a kromě jeho antioxidačních vlastností je také např. nezbytný pro syntézu kolagenu. Během těhotenství je dostatečný příjem vitaminu C naprosto nezbytný. Hladina vitaminu C v krvi matky klesá, neboť plod koncentruje vitamin C na úkor matky. Doporučená denní dávka u těhotných je 110 mg.

Vitamín D. Nedostatek vitamínu D se projevuje úbytkem vápníku v kostech matky a deformitami v pánvi. U dítěte se tento nedostatek projeví nižší porodní hmotností, křečemi a sníženým množstvím vápníku v krvi novorozence (hypokalcémií). Denní potřebu vitaminu D kryje přibližně z 80 % sluneční záření, zbylých 20% ryby a rybí výrobky, játra, vejce, mléčné výrobky apod. Vyšší dávky vitaminu D podávané v těhotenství mohou mít teratogenní účinky.

Vitamin A. Nároky na spotřebu vitamínu A během těhotenství nestoupají. Vysoké dávky mají ale teratogenní účinky. Těhotné ženy, které užívají multivitaminové doplňky, mohou snadno dostávat dávku vitaminu A až 2,5 krát vyšší, než je doporučená denní dávka, a riziko, že porodí dítě s malformací CNS, se zvyšuje 5x.

Jód. Závažný nedostatek jódu u matky vede ke kretenismu dítěte, což se ale v našich podmínkách již nevyskytuje. Mírný nedostatek ale může vést např. ke zhoršení vývoje některých duševních funkcí dítěte. Nejbohatším zdrojem jódu jsou především mořské ryby. Mořské ryby, jiné mořské živočichy a řasy by měla těhotná žena konzumovat 2 - 3x týdně, aby si zajistila dostatečný přísun jódu.

Během těhotenství jsou také zvýšené nároky na železo, vápník a fosfor.

Železo. Potřeba železa je dvojnásobná ve srovnání s netěhotnou ženou. Při laboratorně prokázané anémii, je nutné, aby budoucí matka dostávala 50-100 mg železa denně. S anémií stoupá riziko nedonošenosti, nízké porodní hmotnosti, zvýšené novorozenecké úmrtnosti a riziko infekčních komplikací matky v šestinedělí. Aby organismus mohl železo dobře využít, je třeba ho podávat mezi jídly, ne však s mlékem, čajem nebo kávou. Absorpci železa zvyšuje současná přítomnost vitamínu C a některých organických kyselin.

Vápník. V druhé polovině těhotenství se zdvojnásobuje až ztrojnásobuje absorpce vápníku z potravy, čímž se kompenzují vysoké nároky plodu a zároveň si matka připravuje zásoby na kojení. Hlavním zdrojem vápníku jsou mléka a mléčné výrobky. Ženám, které nekonzumují mléčné výrobky, se doporučuje podávání vápníku v dávce 600 mg denně. Absorpci vápníku zhoršuje vláknina.

Zinek. Při jeho nedostatku během těhotenství nastává retardace plodu. Při nízkém příjmu zinku pod 7,3 mg se zvyšuje jeho absorpce z potravy. Nejlepším zdrojem zinku je maso, mořské ryby a ostatní plody moře.


Rizikové skupiny matek

Rizikovými skupinami matek z hlediska zvýšených výživových nároků jsou ženy podvyživené na počátku a během těhotenství (BMI pod 18,5), adolescentní, s vícečetným těhotenstvím, s překrývajícím se obdobím kojení předchozího dítěte a následné gravidity, ženy sociálně a ekonomicky slabší, veganky, ženy závislé na alkoholu, drogách a kuřačky. Rizikové jsou ale také ženy obézní, a to vzhledem k četným komplikacím, nesprávným stravovacím návykům, častě a nesprávné snaze o redukci hmotnosti apod.

U veganské striktně rostlinné stravy je v těhotenství nutná suplementace zejména vitaminu B12 (2g/den), vápníku (300-600mg/den), vitaminu D, železa a zinku (15 mg/den). Dbát se musí na dostatečný příjem energie a kvalitních proteinů správnou kombinací rostlinných zdrojů proteinů z luštěnin a obilovin, sojového sýra či tvarohu, ořechů apod. Alternativní diety jako je např. veganství a makrobiotika, jsou pro vývoj plodu značně rizikové a nebezpečí poškození z malnutrice je vysoké.

Příjem alkoholu v těhotenství je rizikový vzhledem ke vzniku fetálního alkoholového syndromu dítěte.

Literatura:
Klinická dietologie, Štěpán Svačina a kolektiv
Výživa v dětském věku, Jiří Nevoral a kolektiv

Něco o autorce:
Gabriela Sadíllková - výživová poradkyně. Kvalifikaci jako Poradce pro výživu získala v akreditovaném vzdělávacím zařízení MAHRA, spol. s r.o. po absolvování rekvalifikačního kurzu Výživový poradce a sportovní dietolog v roce 2011.


Získáno ze sekce výživa serveru aerobics.cz verze 0.99/2.00b/2002+0.25 (22.5.2019 2:55:37)